Bezpečnostní směrnice SČP

platné od 1.1.2003

         I.  Obecná ustanovení

   1.  Tyto směrnice obsahují soubor pravidel bezpečného potápění.

   2.  Dodržování těchto směrnic se doporučuje všem účastníkům potápěčské činnosti (potápěčům).

   3.  Potápěčům se důrazně doporučuje dodržování omezujících podmínek pro získaný potápěčský kvalifikační stupeň.

   4.  Potápěčům se doporučuje, aby nechali periodicky kontrolovat svůj zdravotní stav. Platnost lékařské prohlídky je 1 rok.

   5.  Potápění se důrazně nedoporučuje potápěčům, jejichž fyzické či psychické schopnosti jsou sníženy nemocí, požitím alkoholu nebo drog,
        únavou apod.

   6.  K ponoru nemůže být potápěč druhou osobou donucen.

   7.  Potápěčům se doporučuje průběžně udržovat svoje potápěčské dovednosti a fyzickou kondici a předcházet potápěčským nehodám :
        a)  pravidelnou potápěčskou praxí,
        b)  procvičováním řešení krizových situací,
        c)  pečlivým plánováním ponorů.

   8.  Pro potápění s umělými dýchacími směsmi, pro potápění v uzavřených prostorách (včetně potápění pod ledem), nebo pro potápění
        v jinak obtížných podmínkách se doporučuje absolvování speciálního kurzu nebo školení a dodržování bezpečnostních pravidel
        v rámci těchto kurzů nebo školení uvedených.

   9.  Potápěčům se důrazně doporučuje, aby podle svých možností dbali o ochranu životního prostředí.

 

        II.  Výstroj

   1.  Potápěčská výstroj musí být funkční a účelná pro plánovaný ponor. Pro potápění ve volné vodě jsou nezbytnými součástmi výstroje
        potápěčský nůž a kompenzátor vztlaku. Za kompenzátor vztlaku se nepovažuje suchý potápěčský oblek.

   2.  Výstroj musí být uspořádána a používána tak, aby nehrozilo nebezpečí jejího poškození a zachycení.

   3.  Kompenzátorem vztlaku nelze nahrazovat zvedací zařízení.

   4.  Alespoň jeden z dvojce potápěčů musí být vybaven přístroji pro určení hloubky a doby pobytu pod vodou.

   5.  Doporučuje se používání alternativního zdroje dýchacího media (záložního druhého stupně apod.)

   6.  Používání potápěčské bóje se doporučuje pokud je to účelné, zejména při potápění na nádech.

   7.  Při snížení viditelnosti pod vodou ne méně než 2 metry se doporučuje použití spojovacího úvazku.

   8.  Sestupuje-li pod vodu jeden potápěč, doporučuje se, aby byl připoután k signálnímu lanu o minimálním průměru 5 mm. Druhý konec
        signálního lana musí být řádně upevněn na povrchu.

 

        III.   Organizace potápění

   1.  Všem potápěčům se doporučuje seznámení s potápěčskými signály.

   2.  Před potápěním se doporučuje seznámení :
        a)  s místními předpisy regulujícími potápěčskou činnost,
        b)  s přírodními podmínkami pro potápění,
        c)  se způsobem přivolání první pomoci a s umístěním dekompresní komory

   3.  Důrazně se doporučuje potápění ve dvojicích (v případě nutnosti v trojicích), ve kterých potápěči předem podrobně proberou plán 
        ponoru seznámí se navzájem s ovládáním své výstroje a dohodnou se na vzájemné signalizaci.

   4.  V průběhu ponoru  potápěči ve dvojici (trojici) musejí neustále udržovat takovou vzdálenost, aby si byli schopni v případě 
        problému pomoci.

   5.  Potápěčům se nedoporučuje překračovat hloubku 40 metrů.

   6.  Ponory se doporučuje organizovat tak, aby se při výstupu nemusela vykonávat stupňovitá dekomprese.

   7.  Rozhodnou-li se potápěči pro ponor spojený se stupňovitou dekompresí, doporučuje se organizovat jej tak, aby nemuselo být
        vykonáno více dekompresních zastávek než jedna.

   8.  Potápěčům se doporučuje:
        a)  vyvarovat se zvýšené fyzické námahy po ponoru,
        b)  předcházet dehydrataci,
        c)  po ponoru nezvětšovat nadmořskou výšku ani letět letadlem.

   9.  Potápěč se nesmí zdržovat pod závěsným břemenem.

 

         IV. Akce většího rozsahu

   1.  Všichni účastníci potápěčské akce většího rozsahu  musejí být při jejím zahájení podrobně seznámeni s účelem a plánem akce,
        používanými  signály a s plánem činností v případě mimořádné situace.

   2.  Na potápěčských akcí většího rozsahu a náročnějšího charakteru, u kterých zároveň hrozí nebezpečí vzniku dekompresní 
        choroby, se doporučuje přítomnost :
        a)  zařízení pro poskytování kyslíku a obsluhy seznámené s jeho používáním,
        b)  záložního dýchacího přístroje s oktopusem.

   3.  Při potápěčských akcích většího rozsahu se doporučuje vybrat z řad účastníků akce vedoucího potápěče staršího 18 let,
        který organizuje činnost potápěčů pod vodou. Vedoucí potápěč musí být držitelem kvalifikace, která ho opravňuje
        k vedení skupiny potápěčů.

   4.  Vedoucí potápěč může jmenovat na dobu nezbytně nutnou svého zástupce.

   5.  V případech, kdy je to účelné, určí vedoucí potápěč jistícího potápěče a návodčího.

   6.  Jistící potápěč je plně ustrojen, aby v případě nutnosti mohl na pokyn vedoucího potápěče okamžitě zasáhnout. Jistící potápěč
        musí být držitelem kvalifikace opravňující ho k této činnosti.

   7.  Návodčí je s potápěčem neustále ve spojení signálním lanem nebo jiným vhodným prostředkem a předává mu signály podle
        pokynů vedoucího potápěče. Návodčí musí být držitelem kvalifikace opravňující ho k této činnosti.

 

         V. Doprovodné plavidlo

   1.  Pro potápění ve větší vzdálenosti od břehu se doporučuje použití vhodného doprovodného plavidla.

   2.  Po dobu ponoru potápěčů musí na plavidle být vystavena dobře viditelná vlajka A (alpha) mezinárodního vlajkového kódu (viz.obr.)

   3.  Na palubě doprovodného plavidla se musí nacházet obsluha potřebná k manipulaci s plavidlem a záložní dýchací přístroj.

   4.  Pokud je to možné, doporučuje se po dobu ponoru potápěčů nepoužívat k pohonu plavidla motoru. Vyžaduje-li situace
        jeho použití, je nutno plout tak, aby nedošlo ke zranění potápěčů.

   5.  Malými čluny se nedoporučuje vyplouvat na moře a na velké vodní plochy při stavu hladiny způsobené větrem
        o síle 4 a více °Bf.

 

       VI. Nouzové situace

   1.  Dojte-li pod vodou ke ztrátě kontaktu s partnerem, doporučuje se hledání omezit na dobu přibližně  30 sekund a vystoupit
        na hladinu.

   2.  V případě zdravotních potíží po ponoru je postiženému nutno poskytnout co nejrychleji první pomoc, podávat kyslík
        (je-li ti účelné a je-li k dispozici), zajistit odbornou zdravotnickou pomoc, případně zajistit jeho léčbu v dekompresní komoře.